Kniha: Beautiful Anarchy (David DuChemin)

Hlavní poselství knihy je úplně naprosto jednoduché: „Udělej to!“.Dobře, trochu detailněji: Kreativita není žádná magie. Je to práce, často tvrdá dřina. Nikdy nebudou perfektní podmínky. Takže: Začni. Vytvoř něco. Pouč se z toho. A znovu začni. Já vím, je to tvrdé.

Kreativita

Několik myšlenek, které v knize vynikly.Autenticita je důležitější než originalita. Takže zásadní otázka: „Kdo jsi?“ Abys byl lepším umělcem musíš se stát lepším člověkem.Originalita je tak trochu mýtus. Nic není úplně originální, je to mix různých zdrojů a vlivů.Naproti tomu důvěra je jedním ze základních důvodů, proč lidé přijmou váš vzkaz. A autenticita buduje takovou důvěru.Ale snaha být autentický je zákeřná. Čím víc se snažíte, tím méně jste autentičtí. Pomáhá povznést se nad vlastní ego. A nepřemýšlet příliš.

A znovu, kreativita pochází hlavně z tvrdé práce ne z nějakého osvícení. Lao Tzu řekl: „I cesta dlouhá tisíc mil začíná prvním krokem.“ Takže začněte, udělejte první krok.

Poslední poznámka. Je to zmíněno snad ve všech knihách o kreativitě a možná je to proti intuicic, ale omezní je to nejlepší pro kreativitu, co vás může potkat. Když se nad tím zamyslíte, úkol „Vymyslete něco, cokoliv, nového.“ je strašně těžký.

Co nám brání

Co nám brání dělat to co chceme? Pravdou je, že vytvořit něco je vždycky námaha. Ale je rozdíl mezi bolestí a trvalým poškozením.

  • Bojíme se, jestli děláme správnou věc
  • Blokuje nás naslouchání lidem, kteří nám říkají co nejde, co je moc riskantní a tak podobně
  • Blokuje nás strach z rizika
  • Strach z neúspěchu

Nikdo neví všechno. Tak proč byste měli vy? Pokud naprosto přesně víte co děláte, tak pravděpodobně neděláte nic nového, jen opakujete něco z minulosti.

Mám rád metaforu s malířským plátnem. Když se narodíme, plátno je prázné a bílé. A náš úkol je zaplnit ho barvami. Když se bojíme, jestli používáme správné barvy, zůstane celý náš život prázdné. Stejně jako plátno každého, kdo se bál. Pokud nic neuděláte, protože se bojíte, to je opravdové selhání.A když se podíváte na své plátno, je opravdu vaše? Nebo někdo jiný vybírá barvy a vy je jen plácáte na plátno jak vám řekne?

Čas a peníze

Oceňuji i uvažování o vydělávání peněz. Není to obvyklé v knihách o kreativitě a stereotyp „hladovějícího umělce“ je tak nějak spoleřností akceptovaný. Ne že by to byl můj případ, ale řekl bych, že bankrot fakt není nic pěkného. Je záhodno abyste dělali věci, protože je máte rádi, ne kvůli penězům. Ale ujistěte se, že si vyděláváte na živobytí.Můžete snížit svoje náklady, abyste mohli dělat to co máte rádi, ale vždycky je třeba něco platit a vy na to musíte vydělat. Tak to mějte na paměti.

Líbil se vám tento článek? Podělte se:
Facebooktwitterreddit

Napsat komentář